Obsah

N-AP12

Zadání

Správa sítí, směrování, směrovací protokoly. Firewalls, řízení přístupu.

Správa sítí

Principem správy sítí je monitoring jednotlivých prvků a analýza výsledků.

Dle ISO je rozdělení správy sítě na:

SNMP (Simple Network Management Protocol) Rozlišuje se mezi stranou monitorovanou (hlídaný systém) a monitorovací (sběrna dat).
Tyto strany mohou běžet buď odděleně na různých fyzických strojích, nebo v rámci jednoho stroje.
SNMP operace - označuje komunikaci mezi agentem a manažerem

Monitorovaná strana (hlídací systém)

Monitorovací strana (sběr dat)

SNMP TRAP - past na události, jde o konfiguraci agenta, kdy agent může zaslat manažerovi informace (SNMP MESSAGE) automaticky bez jeho požadavku.

Ostatní:

Směrování

Směrování (routing) označuje určování cest datagramů v prostředí počítačových sítí. Směrování zajišťují nejen routery, ale i koncové stanice (při vysílání) a jeho úkolem je doručit datagram (resp. paket) adresátovi, pokud možno co nejefektivnější cestou. Směrování zajišťuje síťová vrstva modelu ISO/OSI a je využíváno v lokálních sítích LAN i na Internetu, kde jsou dnes směrovány zejména IP datagramy. Síťová infrastruktura mezi odesílatelem a adresátem paketu může být velmi složitá, a proto se směrování zpravidla nezabývá celou cestou paketu, ale řeší vždy jen jeden krok, tj. komu datagram předat jako dalšímu. Pakety prochází řadou směrovačů. Směrování může být statické i dynamické.

Směrovací tabulka

Směrovací tabulka obsahuje informace, které jsou nutné při rozhodování o směrování.
Záznamy jsou ve směrovací tabulce rozděleny do řádků, přičemž každý obsahuje jednu směrovací informaci.
Řádky jsou seřazeny od nejkonkrétnějších (nejdelší maska sítě) po nejobecnější (kratší maska sítě), přičemž posledním záznamem je generalizovaný odkaz (implicitní brána) na nejbližší router, kterým v případě sítí používajících TCP/IP „vede cesta do Internetu“ (anglicky default gateway).
Každý záznam (tj. řádek) ve směrovací tabulce obsahuje několik informací (ne nutně v uvedeném pořadí, typicky bývají zaznamenány další údaje, které nejsou pro výklad nezbytně nutné, tabulka je pro IP sítě):

  1. cíl (Network Destination) – obsahuje číslo cílové podsítě, pro kterou je záznam v tabulce proveden ve formátu IP adresy (např. 10.0.0.0)
  2. maska podsítě (Netmask) – maska ve spojení s číslem podsítě vymezuje rozsah IP adres, pro které je záznam platný (např. 255.255.255.0)
  3. brána (Gateway) – IP adresa routeru, kterému má případně být IP datagram předán (není vyplněno v případě, že je podsíť přímo dosažitelná, tj. nachází se přímo za v záznamu uvedeným rozhraním)
  4. síťové rozhraní (Interface) – skrze které síťové rozhraní je nutné IP datagram odeslat, pokud záznam odpovídá hledanému cíli

Statické směrování

Při statickém (též neadaptivním) směrování nejsou za běhu počítače záznamy ve směrovací tabulce nijak měněny. Může je do ní zapsat správce počítače (typicky podle údajů poskytnutých správcem příslušné počítačové sítě) nebo jsou do tabulky zapsány při startu počítače. Záznamy mohou být uchovány v konfiguračním souboru (v Microsoft Windows pak v registrech) nebo poskytovány například pomocí protokolu DHCP.
Statické směrování typicky používají koncové stanice nebo routery v malých počítačových sítích (LAN), protože záznamy není nutné v průběhu činnosti zařízení měnit a nebo proto, že jsou záznamy jednoduché.

Dynamické směrování

Dynamické (adaptivní) směrování průběžně reaguje na změny v počítačové síti (přidávání nebo odebírání podsítí) a přizpůsobuje jim obsah směrovací tabulky. Podle způsobu, jakým si jednotlivá zařízení vyměňují informace o změnách v počítačové síti, lze dynamické směrování rozdělit do několika základních skupin (které se vzájemně prolínají a kombinují). Pro distribuci těchto informací mezi směrovači se používají různé směrovací protokoly (viz níže).

Směrovací schémata mohou být:

… a Internet je… červený :-)

Směrování v Internetu

Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je v něm směrování realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na autonomní systémy (Autonomous System, AS). Autonomní systém je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele připojení do Internetu a jeho připojených zákazníků. Uvnitř autonomního systému se typicky používá směrovací protokol IGP (Interior Gateway Protocol). Předávání směrovacích informací mezi autonomními systémy řeší směrovací protokol EGP (Exterior Gateway Protocol).

Používané směrovací protokoly

Směrovací protokoly

Funkce

Vlastnosti

Výkonnostní kritéria

Statické algoritmy

Dynamické algoritmy

Jsou dostatečně flexibilní a robustní, potřebují protokol pro zajištění aktualizace směrovacích tabulek. Dělí se na:

Směrování Distance Vector

Firewally

Firewall představuje logické odpojení od Internetu, které v podstatě rozliší mezi vnitřní a vnější sítí. Provoz, který jím pak prochází filtruje na základě nějakých pravidel. Firewall může fungovat buď na úrovni paketů nebo na úrovni aplikací – aplikační brána. Příkladem takového zařízení je router s překladem adres (NAT), i když nejde přímo o firewall.

Řízení přístupu

Předměty

PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I
PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II
PV005 - Služby počítačových sítí

Vypracoval

Tomáš Hřebíček, 256479
Marek Menšík, 255679

Literatura a zdroje