Obsah

4. Digitální podpis

Digitální podpis - jeho konstrukce a zákon o elektronickém podpisu, správa veřejných klíčů, certifikační autority a infrastruktury veřejných klíčů.

Vypracování

Digitální podpis - konstrukce

Schéma digitálního podpisu

Každý subjekt má 2 klíče:

Správný digitální podpis může vytvořit jen ten, kdo má k dispozici soukromý klíč. Pro ověření podpisu je nutné mít veřejný klíč podepsaného subjektu. Digitální podpis nedává sám o sobě žádnou záruku o době jeho vytvoření.

V praxi se digitální podpis vytváří následujícím způsobem (protože aplikace asymetrického algoritmu na rozsáhlé datové soubory je časově značně náročná):

Poté si každý, kdo zná patřičný veřejný klíč podepsané osoby, může ověřit platnost digitálního podpisu aplikací tohoto veřejného klíče, podepsaných dat (či haše) a digitálního podpisu za použití tzv. verifikačního algoritmu. Pokud je výsledek verifikace podpisu daných dat v pořádku, tak můžeme mít jistotu, že zpráva byla podepsána vlastníkem privátního klíče a že po podepsání již nebyla modifikována.

Najznámejší podpisový algoritmus RSA se používá taky na asymetrické šifrování. V současné době sa používá modulo o délkách 1024 až 4096 bitů.

Digitální podpis se používá k zajištění:

Zákon o elektronickém podpisu

https://is.muni.cz/auth/el/1433/podzim2012/PV181/um/digsig/digsig_v5.pdf

Zákon o elektronickém podpisu č. 227/2000 Sb. (změněn zákony č. 226/2002, 517/2002 a 440/2004 Sb.).

„Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě“

Elektronickým podpisem tak může být i pouhé jméno napsané na klávesnici.

Zaručený elektronický podpis

Elektronický podpis vs. značka

Kvalifikovaný certifikát

Kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb

Akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb

Algoritmy pro podpisy

Jaké algoritmy s jakými parametry lze používat bylo řízeno vyhláškou ÚOOÚ. Později se od toho upustilo a nyní se pouze odvolává na ETSI standardy. Např. nemohou od 2010 používat SHA-1.

Správa veřejných klíčů

Veřejné klíče jsou ve správě podpůrné struktury PKI (Public Key Infrastructure). PKI je systém technických prostředků, služeb a organizačních opatření určených ke správě veřejných klíčů.
PKI je založena na prvcích:

Komponenty PKI:

Schéma struktury CA Schéma struktury CA

Certifikační autority

Certifikát

Certifikační autorita - štruktúra:

Certifikační proces probíhá v následujících krocích:

  1. Odesílatel podepisovaného dokumentu žádá CA o digitální certifikát pro svůj veřejný klíč
  2. CA ověřuje identitu žadatele (prostřednictvím RA) a certifikát vydává
  3. CA ukládá certifikát do veřejně přístupného on-line repozitáře
  4. Odesílatel podepisuje dokument svým privátním klíče a odesílá jej s připojeným certifikátem (nebo celým řetězem CA až ke kořenovému CA…)
  5. Příjemce ověřuje digitální podpis veřejným klíčem odesílatele a požaduje ověření digitálního certifikátu v repozitáři příslušné CA (případně lokálně na disku)
  6. Repozitář vrací zprávu o stavu odesílatelova certifikátu

Postup certifikačního procesu

Infrastruktury veřejných klíčů

PKI - popísané v casti Správa veřejných klíčů

PKI spája verejný kľúč so subjektom prostredníctvom vydania certifikátu certifikačnou autoritou. Jej hlavnou úlohou je digitálne podpísať verejný kľúč patriaci danému človeku – a to pomocou vlastného privátneho kľúča samotnej CA, takže závisí na dôveryhodnosti konkrétnej autority. Tento podpis potvrdzuje - certifikuje vlastníctvo daného verejného kľúča.

Blinding

Materiály

Vypracoval

Rado Šupolík (převzato ze 7. otázky oboru INS)
Michal Trunečka
Marcel Poul