V otazce Grafove algoritmy pro AP je toho malo – neni se moc o cem bavit, vypada to, ze student toho oproti ostatnim vi mene jen kvuli tomu, ze nema co napsat na papir pripravy – osobne si myslim, ze by se mohla rozsirit o kostry grafu a dijkstruv algoritmus (mam pocit, ze se to bralo v matice, dokonce i spolu s toky v sitich, ale ty se nebraly tak podrobne) nebo naopak sloucit s nejakou jinou otazkou, ale to by zas mohla byt moc obsahla otazka

Grafove algoritmy pro IN jsou podle me zas moc rozsahle, myslim, ze je nelogicke, ze jsou se svym zvysenym obsahem navic jeste sloucene s otazkou Trideni, samy o sobe uz jsou dost obsahle

Jé, anketa. :)
- Souhlasím s Jitkou ohledně otázky grafů pro AP.
- Síťě a OS jsou strašně rozsáhlé
- a ještě určitě něco, ale nemůžu si vzpomenout :)

Také mne nejvíce překvapily svou krátkostí ty Grafové algoritmy. Naopak některé otázky s větším rozsahem (OS, sítě) mi nevadily, protože aspoň poskytují širší prostor toho, co lze zmínit, a co nestihnu napsat na papír (měl jsem první z nich a sotva jsem stihl vypsat základní body), na to se mne pak mohou zeptat (a alespoň se neptají na příliš velké podrobnosti, jako by museli, kdybych už měl vše důležité vypsané).

Některé otázky by podle mne bylo vhodné trochu více rozepsat do podbodů. Příklad za všechny - v Predikátové logice prvního řádu je spousta termínů na definování, ale zadání je skoupě shrnuje jen jako „syntax“ a „sémantika“. Srovnej např. s definicí otázky Organizace souborů.

Také mi přišlo trochu nepříjemné, že některé otázky zjevně ještě obsahují relikty z písemné formy zkoušky, kdy zadání otázky obsahuje „příliš praktické“ části, nejčastěji naznačující vhodnost praktického předvedení nějakého postupu. Příkladem mohou být např. ty různé převody mezi automaty a gramatikami nebo třeba přímo podbod „průběh analýzy daného slova“ u otázky na syntaktickou analýzu. Kdo nám to slovo dá? V zadání se už konkrétní příklady nevyskytují a sestavit z fleku vhodný demonstrační příklad sám je dosti netrivální úloha – proto si třeba vhodný automat pro jeho následný převod do jiné podoby asi nezadá sám student, a jen obtížně mu pak nějaký takový příklad bude při ústním zkoušení zadávat komise (přenos netriviálních datových struktur informatického typu mluvenou řečí dosud nebyl dostatečně efektivně vyřešen ). Sám jsem se tedy na takovéto otázky připravoval tak, že dovedu vysvětlit principy těchto postupů, což považuji za dostačující.

Dále se mi zdálo, že celkově otázkami pokrytá látka (alespoň z mého pohledu BcAP) ne zcela odpovídá obsahu povinných předmětů studijního oboru. Vím, že jsme byli upozorňování, že to tak nemusí nutně být, nicméně přesto bych byl pro to, aby se toto sladilo, a buď se z „nadbytečné“ části z otázek odstranily, nebo se naopak povinné předměty doplnily či upravil jejich obsah (nebo se alespoň některé další předměty prohlásily za „doporučené“). Nejznámějším příkladem zde zřejmě je Organizace souborů, ale i při probírání některých dalších otázek jsem měl pocit, že se s něčím setkávám poprvé a musím se to teprve naučit (např. Armstrongovy axiomy – za to možná může rozdíl mezi dvěma existujícími předměty na databázové systémy, ale jen jedno totožné zadání pro oba obory – nebo i nějaké to UML, které se v Ananasu snad i probíralo, ale na písemku myslím nebylo vyžadováno).

A když už na to budou sahat, taky by bylo vhodné opravit v zadání nějaké chyby a překlepy Nemyslím jenom místy neukončené závorky a detaily jako „uzávěrové vlastností“, ale třeba i pravopisné záležitosti typu sjednotit pravopis v názvech otázek „Objektově orientované programování“ a „Objektově-orientovaná analýza“ (správné je zřejmě to první, ale tím si nejsem sám úplně jistý), nebo dokonce vyslovené chyby jako „Piercova algebra“ (správně má být „Peircova algebra“), které ukazují, že zadání otázek bylo šito horkou jehlou – což by se mělo do příště napravit, protože když už ne ani naši vyučující, tak jak potom my máme správně znát pojmy svého oboru?

Co se týče praktického provedení zkoušky, byl bych pro odstranění nutnosti přepisování si zadání otázek na papír samotným studentem. Studenta to zdržuje a přidává nutnost další manipulace (vzít si otázku, zajistit pak její vrácení a zpětné vložení do patřičné losovací krabičky), navíc by to pak také v případě zadání otázek nepříliš znalé komise mohlo teoreticky vést i k drobným manipulacím, kdy student z nějakého důvodu při přepisu nějaký bod ze zadání vynechal, a člen komise, který se potom orientuje podle tohoto přepsaného zadání, si toho díky tomu ani nevšimne (možná by pomohlo dát zkoušejícím přehled otázek, ale stejně by se asi do něj speciálně nedívali). Myslím, že by nebylo tolik náročné připravit oficiální papíry již i s vytištěným zadáním otázky – pokud se po nás chce mj. dobrá znalost kombinatoriky, jistě by si i organizátoři z řad doktorských studentů dovedli vypočítat, kolik zadání a kterých otázek si budou potřebovat předem nachystat