Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- mgr-szz:in-pos:3-pos [2019/06/08 11:48]
lachmanfrantisek kódování
+++ mgr-szz:in-pos:3-pos [2020/04/12 16:56] (aktuální)
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 ===== Vypracování =====
+FIXME: doladit, doplnit, zpřehlednit
 ==== Kódování dat ====
@@ Řádek 76: / Řádek 77: @@
-=== Kompresní kódování dat ===
-Cílem:
-  * minimalizace stupně kódu
-  * při schopnosti on-line dekódování slov bez vkládání separátorů
-<box 90% red|Kraftova nerovnost>
-Prefixový q-ární kód s délkami kódových slov d1,d2,...,dm existuje právě tehdy, když je splněna Kraftova nerovnost:
-<m>sum{i=1}{m}{q^{{-d}_{i}}} <= 1</m>
-</box>
-<box 90% red|McMillanova veta>
-Kraftova nerovnost platí pro libovolné jednoznačně dekódovatelné kódování.
-</box>
 == Eliasovy kódy ==
-<box 90% blue|Eliasův kód>
+<box 90% blue|Eliasův kód C1>
 Kódování celých čísel u kterých není předem známá horní hranice.
@@ Řádek 103: / Řádek 87: @@
   - Zapíšeme číslo dvojkově.
   - Odečteme 1 od počtu bitů zapsaných v kroku 1 a na začátek připojíme takový počet nul.
+    - Prefix 0 při dekódování určuje délku binární reprezentace.
-</box>
-<box 90% blue|Eliasův kód C1>
-Prefix 0 určuje délku binární reprezentace.
 Př.:
@@ Řádek 125: / Řádek 104: @@
 Př.:
-  * <m>C_2(5)</m> = 0<color red>0</color>0<color red>1</color>1
+  * <m>C_2(5)</m> = <color red>0</color>0<color red>0</color>1<color red>1</color>
 </box>
@@ Řádek 143: / Řádek 122: @@
   * <m>C_3(50)</m> = <color red>01001</color>10010
 </box>
+=== Kompresní kódování dat ===
+Cílem:
+  * minimalizace stupně kódu
+  * při schopnosti on-line dekódování slov bez vkládání separátorů
+<box 90% red|Kraftova nerovnost>
+Prefixový q-ární kód s délkami kódových slov d1,d2,...,dm existuje právě tehdy, když je splněna Kraftova nerovnost:
+<m>sum{i=1}{m}{q^{{-d}_{i}}} <= 1</m>
+</box>
+<box 90% red|McMillanova veta>
+Kraftova nerovnost platí pro libovolné jednoznačně dekódovatelné kódování.
+</box>
 == Komprese ==
@@ Řádek 209: / Řádek 207: @@
   * **Slovníkové metody**: Vytváří se slovník dříve přečtených řetězců výstupem jsou indexy do slovníku.
-<box 90% blue|LZ77>
+<box 90% blue|LZ77 (Lempel-Ziv)>
-  * Jako slovník se používá jistá zpracovaná část zdrojového textu, vybíraná klouzajícím oknem, kódují se v něm obsažené řetězce proměnlivé.
+  * Jako slovník se používá jistá zpracovaná část zdrojového textu, vybíraná klouzajícím oknem, kódují se v něm obsažené řetězce proměnné délky.
   * Výstupem je trojice:
     * ukazatel počátku vzoru ve slovníku
@@ Řádek 217: / Řádek 215: @@
 </box>
-<box 90% blue|LZ78>
+<box 90% blue|LZ78 (Lempel-Ziv)>
   * Používá se samostatný dynamicky vytvářený slovník.
   * Výstupem je dvojice:
@@ Řádek 224: / Řádek 222: @@
 </box>
-<box 90% blue|LZW>
+<box 90% blue|LZW (Lempel-Ziv-Welch)>
   * Používá se samostatný dynamicky vytvářený slovník.
   * Potenciální elementy slovníku jsou v kódové knize přednastaveny.
@@ Řádek 230: / Řádek 228: @@
 </box>
-=== Organizace souborů dat ===
+==== Organizace souborů dat ====
+=== Databáze ===
+  * **databáze** = kolekce vzájemně explicitně souvisejících dat
+    * spravovaná **systémem řízení báze dat**
+  * **pole/položka/atribut** základní prvek dat
+    * s každým atributem souvisí **datový typ** určující obor možných **hodnot** a **operací** nad nimi.
+  * **záznam** = strukturovaná kolekce polí
+  * **soubor** = pojmenovaná kolekce příbuzných záznamů
+=== Systém souborů ===
+  * **soubor** = pojmenovaná kolekce záznamů
+    * přístup k souboru jako celku řeší **adresářová služba** systému souborů
+    * přístup k datům souboru řeší **organizace souborů**
+    * fyzický soubor
+        * existuje ve vnější paměti
+        * manipuluje s ním OS
+        * zaznamenán v adresáři souborů
+        * pojmenování vnějším jménem
+    * logický soubor
+      * souborová struktura z pohledu procesu
+      * pojmenování jedinečným vnitřním jménem souboru
+      * svázán s fyzickým souborem službou OS
+  * **Systém souborů (File System)** = Sestava služeb pro manipulaci se soubory.
+<box 90% red|Požadavky na systém souborů>
+  * umožnit uživatelům/procesům manipulaci s daty na vnějších pamětech
+  * zajišťovat validnost dat, eliminovat ztrátu dat
+  * souběžná činnost více uživatelů/aplikací
+  * podpora různých zařízení pomocí definovaného API
+</box>
+== Statické x dynamické soubory ==
+  * návrh **statických** (neměnných souborů) je snadno dosažitelný
+  * návrh **dynamický struktur** je obtížnější
+    * dochází k doplňování, modifikaci a odstraňování záznamů
+    * příklady:
+      * B-strom
+      * dynamický haš soubor
+    * založený na rozšiřitelném hašování nebo lineárním hašování
+== Záznamy pevné x proměnné délky ==
+  * implicitní (fixní) délka záznamu
+    * neuvádějí se oddělovače záznamů
+  * variabilní délka záznamu se vyjadřuje:
+    * explicitně (např. na začátku záznamu)
+    * oddělovačem na konci záznamu
+    * ukazatelem na záznam uloženým v jiném souboru (indexu)
+Položky:
+  * fixní struktura
+    * bez oddělovačů
+  * variabilní
+    * explicitně
+    * oddělovačem
+Důvod volitelných délek:
+  * obsah proměnné délky
+  * seznam hodnot
+  * volitelné položky
+<box 90% red|Blok>
+Samostatně manipulovatelná/adresovatelná datová jednotka na vnější paměti.
+  * neblokovaný záznam
+    * blok obsahuje právě jeden logický záznam
+  * blokovaný záznam
+    * blok obsahuje celistvý počet logických záznamů
+  * přerostlé záznamy
+    * záznamy jsou zapisované do bloků nezávisle na hranice
+</box>
+  * **homogenní soubor**
+    * hodnoty položek jsou primitivní typy
+    * všechny záznamy jsou jednoho typu
+    * je deklarovatelný formou S(A1:D1,...,An:Dn), kde Ax je jméno atributu a Dx je doména hodnot
+  * **nehomogenní soubor**
+    * hodnoty položek jeho záznamů nejsou primitivní typy nebo záznamy nejsou jednoho typu
+=== Schéma organizace souborů ===
+  * **Logické schéma**
+    * logická paměť se člení na logické stránky (sekvenční/hierarchické uspořádání)
+    * logická paměť obsahuje primární soubory i sekundární (pomocné) soubory (indexy, rejstříky)
+  * **Fyzické schéma**
+    * Zobrazení logických stránek do fyzických stránek konkrétního použitého typu vnější paměti.
+  * **Implementační schéma**
+    * Zajišťuje alokaci fyzických stránek v použitém zařízení.
+{{:mgr-szz:in-pos:schema-souboru.png?300|}}
+==Přístup k souborům==
+  * sekvenční
+    * aplikovatelné na pásce disku
+  * přímý přístup
+    * aplikovatelné na disku
+    * určení místa pomocí indexu, nebo hašování
+==Formy organizace souborů==
+  * hromada
+  * sekvenční soubor
+  * indexovaný sekvenční soubor
+  * indexovaný soubor
+  * hašovaný soubor (soubor s přímým přístupem)
+==Zamykání souborů==
+  * **povinné**: zamčený soubor je nepřístupný
+  * **poradní**: proces si může zjistit stav zámku a rozhodnout se
+==Popis dat==
+  * **implicitní**: aplikace/uživatel data zná
+  * **metadata**: uvedená v hlavičce souboru
+    * častá standardizace pro třídu aplikací
+==Adresář==
+Kolekce dat obsahující informace o souborech uchovávaných na disku (jméno, typ, adresa, délka, maximální délka, čas posledního přístupu...)
+  * Sám je souborem.
+**Struktury:**
+<box 90% red|1-úrovňový adresář>
+Jediný adresář v celém systému.
+  * ➖ neřeší problém unikátnosti pojmenování souboru.
+  * ➖ neřeší se problém seskupování souborů
+</box>
+<box 90% red|2-úrovňový adresář>
+  * ➕ Separace adresářů a uživatelů. (cesta user/soubor)
+  * ➕ Uživatelé mohou stejně pojmenovat různé soubory.
+  * ➕ efektivní hledání
+  * ➖ neřeší se problém seskupování souborů
+  * ➖ nelze sdílet
+</box>
+<box 90% red|stromová struktura>
+  * ➕ efektivní hledání hodnoty v uzlu
+  * ➕ řeší nezávislé pojmenování i seskupování
+  * **pracovní adresář** = dynamicky určovaný výchozí bod v adresáři
+    * **absolutní** x **relativní** cesta
+  * **aliasing** = jeden objekt má více různých jmen
+  * **File System Mounting** = Připojení nového souborového systému do stávající adresářové struktury (bod přidání = **mount point**).
+</box>
+== Řízení přístupu ==
+  * volitelné řízení přístupu (vlastní určuje KDO a CO kdo může)
+    * UNIX rwx/ugo
+    * Access control lists
+    * Capability Tickets
+  * povinné řízení (práva k souborům prosazována bezpečnostní politikou)
 ==== Indexování a hašování ====
-=== Bitmapové indexy ===
+  * procházení přímo záznamů je při operacích velice pomalé -- indexy mají řádově menší velikost než samotné záznamy a jejich prohledávání je výrazně rychlejší
+  * díky menší velikosti je možné indexy držet v operační paměti bez nutnosti přístupu na disk
+  * často stačí pro vyřešení některých dotazů zpřístupnit pouze malou část záznamů -- na základě indexů je možné efektivně provádět filtrování
+  * forma indexu: <color blue>{ vyhledávací klíč ; ukazatel na záznam }</color>
+__typy indexů:__
+  * **řádné, lineární indexy**:
+    * v tabulce uspořádané dvojice { vyhledávací klíč ; ukazatel na záznam } podle hodnoty vyhl. klíče
+  * **hašované indexy**
+    * využití hašovací funkce vyhledávacího klíče
+  * **stromové indexy**
+    * využití grafové struktury strom
+  * **indexové bitové mapy**
+    * pozice bitů v bitovém vektoru určují lokality záznamů
+    * vhodné pro atributy s malým množstvím různých hodnot (uchováváme bitovou mapu pro každou hodnotu)
+Indexy mohou být víceúrovňové -- "index do indexu" -- nejnižší úroveň může být přímo primární soubor, výše jsou řídké indexy
+=== Řádné indexy ===
+Obvykle pokud se mluví o indexech, jsou myšleny řádné.
+**Primární x sekundární**
+  * **primární index**
+    * podle jeho klíče je uspořádán primární soubor se záznamy
+    * může být hustý nebo řídký
+  * sekundární index
+    * určený pro dotazy založené na jiném vyhledávacím klíči než na primárním
+    * musí být hustý
+**Hustý x řídký**
+  * **hustý**
+    * indexový záznam pro každou hodnotu vyhledávacího klíče.
+    * Typicky bývá uspořádán podle hodnoty klíče
+{{:home:prog:husty.jpg?500|}}
+  * **řídký**
+    * indexový záznam pouze pro některé hodnoty vyhledávacího klíče
+    * použitelné pouze v případě, kdy je soubor podle tohoto klíče uspořádán
+{{:home:prog:ridky.jpg?500|}}
+<box 90% orange | Příklad>
+**Uložený soubor se záznamy:**
+^ ID (2B) ^ Jméno (20B)      ^ Rok narození (2B)       ^ Místo narození (16B)          ^ Telefon (4B) ^ Bydliště (16B) ^
+| 1 | Bílá Alena | 1972 | Ostrava | xxxxxxxx | Brno |
+| 2 | Novák Jan | 1952 | Praha | 123456789| Kladno |
+| 3 | Novotný Tomáš | 1987 | Brno | 565656565| Vyškov |
+| 4 | Procházka Petr | 1964 | Brno | 100001011| Řestoky |
+**Hustý index pro atribut jméno:**
+^ Jméno ^ ID ^
+|Bílá Alena|1|
+|Novák Jan|2|
+|Novotný Tomáš|3|
+|Procházka Petr|4|
+Pokud chceme vyhledat místo narození Tomáše Novotného, pak je při sekvenčním prohledávání nutné načíst 2 · (2 B + 20 B + 2 B + 16 B + 4 B + 16 B) + 2 B + 20 B + 2 B + 16 B = 160 B. Při použití hustého indexu stačí načíst 3 · (20 B + 2 B) + 2 B + 20 B + 2 B + 16 B = 106 B. Pokud je index uložen v operační paměti, pak v obou případech stačí pouze jeden přístup na disk, avšak v prvním případě bude třeba číst výrazně více dat.
+**Řídký index pro atribut jméno:**
+^ Jméno ^ ID ^
+|Bílá Alena|1|
+|Novotný Tomáš|3|
+Pokud je požadavek na vyhledání například Jana Nováka, nalezne se poslední záznam v uspořádání před ním (Alena Bílá) a dál se postupuje sekvenčně.
+**Sekundární index pro atribut místo narození:**
+^ Místo narození ^ ID ^
+|Brno|3,4|
+|Ostrava|1|
+|Praha|2|
+</box>
+=== Hašování ===
+<box 90% round blue | Definice>
+**hašovací funkce (obecně)** = Funkce, která mapuje libovolně velký vstup na výstup fixní délky a není prostá.
+**hašovací funkce (ve smyslu organizace souborů)** = Funkce řešící přístup k záznamům souboru s konstantní složitostí.
+**kolize** = situace, kdy je pro více záznamů spočítána stejná adresa
+  * při nalezení kolize umisťujeme nový prvek:
+    * ve stejné paměti (**otevřené adresování**)
+      * lineární, kvadratické adresování
+      * řetězení kolizí
+      * násobné hašování
+    * v jiné paměťové oblasti (**closed addressing**)
+      * umístění do **kapes**
+</box>
+Požadované vlastnosti hašovací funkce:
+  * je deterministická
+  * je rychlá
+  * vypočítává se z hodnot všech nebo alespoň většiny bitů klíče
+  * pokrývá cílový prostor rovnoměrně
+  * drobná změna ve vstupu vede k výrazné změně ve výstupu
+  * prostá = //perfektní hašování//
+== Statické hašování ==
+  * používá se u souborů, které procházejí jen minimem změn
+  * případné změny mohou negativně ovlivnit efektivitu hašování
+    * pokud se sejde na stejné adrese více záznamů než je kapacita bucketu, vyhledávání v rámci těchto záznamů má lineární složitost
+== Dynamické hašování ==
+<box 90% blue|Rozšiřitelné hašování>
+  * k výpočtu adresy se používá pouze prvních //i// bitů z výstupu hašovací funkce; toto //i// se dynamicky mění -- pokud je potřeba více adres, tak se zvyšuje, naopak při malém počtu se //i// zmenšuje
+  * používá se u souborů s proměnným počtem záznamů
+  * buckety jsou naplněné rovnoměrně -- pokud jsou plné, tak se štěpí, pokud jsou prázdné, tak se spojují
+{{:home:prog:rozhas.jpg|}}
+  * hašovací funkce rozmisťuje záznamy do kapes (kapsa = záznamy s jistou podmnožinou klíčů, vymezuje je hašovací funkce)
+  * jako index v adresáři kapes se používá dynamicky určovaný prefix výsledku hašovací funkce **//h//(//k//)**
+  * délku indexu vymezuje globální hloubka adresy kapsy
+  * štěpení
+    * globální hloubka > lokální hloubka -- na blok ukazuje více ukazatelů, jednoduše se rozdělí na dva
+    * globální hloubka = lokální hloubka -- musí vzniknout nová kapsa a také se zdvojnásobí rozměr adresáře kapes
+</box>
+<box 90% blue|Lineární hašování>
+  * řeší nedostatky rozšiřitelného hašování za cenu vyšší režie dané manipulací s **přetokovými kapsami**
+  * počet kapes udržuje tak, aby byly naplněny z např. 80 %
+  * rozdíl oproti rozšiřitelnému hašování: **nemusí se vytvářet ani udržovat adresář kapes**, přesto počet kapes roste **lineárně**.
+</box>
-=== Dynamické hašování ===
 ==== Dotazy ====
-=== Vyhodnocení dotazů ===
+=== Vyhodnocení dotazu ===
+Postup zpracování a optimalizace dotazu:
+  - Převod dotazu na **syntaktický strom** pomocí parseru.
+  - Převod na **logický plán** ve formě výrazů relační algebry.
+  - Aplikací transformačních pravidel (viz níže) vznikne **vylepšený logický plán**
+  - Odhad ceny provedení na základě různých statistik (počet záznamů, velikost záznamů, počet unikátních hodnot, ...).
+  - **logický plán dotazu s velikostmi** - v PostgreSQL lze zobrazit příkazem EXPLAIN
+  - Transformace na **fyzický plán** určující pořadí operací.
+  - Výběr nejlevnějšího **fyzické plánu** (velikost výsledků, počet V/V operací).
+  - Vyhodnocení vybraného **fyzického plánu**.
 === Transformační pravidla ===
+= Transformační vztahy relační algebry zachovávající výsledek. Mohou ale zefektivnit samotné vyhodnocování.
+  * Přirozené spojení + kartézský součin a sjednocení + průnik
+    * Protože jsou všechny atributy zachovány, není pořadí důležité.
+  * Selekce
+    * Konjunkci podmínek lze nahradit dvěma následnými selekcemi, nebo průnikem dvou selekcí.
+    * Disjunkci podmínek lze nahradit sjednocením dvou selekcí.
+    * Relace jsou multimnožiny!
+  * Kombinace selekce a přirozeného spojení
+    * Pokud selekce závisí jen na atributech jednoho z členů, pořadí operací neovlivní výsledek.
+  * Vhodné transformace
+    * selekce co nejdříve; nejblíže relacím
+    * projekce co nejdříve; nejblíže relacím
+    * eliminace společných podvýrazů
+    * eliminace duplicit
 === Statistiky a odhady ===
+  * odhad velikosti výsledku operace
+    * počet záznamů
+    * velikost záznamů
+    * počet unikátních hodnot
+    * Pro dobrý odhad jsou nutné aktuální hodnoty. => Aktualizace statistik ve vhodných intervalech (aktuálnost x zátěž).
+  * odhad počtu V/V operací
+    * cena všech operací (odhad ceny operace = počet čtení a zápisů z disku)
+    * vstup se čte ze vstupu
+    * výstup zůstává v operační paměti
+    * operace CPU
+    * komunikace po síti
+<box 90% blue|Koncept Iterátoru>
+  * Open: inicializace operace
+    * příprava před vracením řádků výsledku
+  * GetNext: vrácení dalšího řádku výsledku
+  * Close: ukončení operace
+    * uvolnění dočasné paměti
+  * ➕ výsledek nemusí být vygenerován „naráz“
+  * ➕ výsledek nezabírá paměť
+  * ➕ výsledek nemusí být ukládán
+  * ➕ operace lze řetězit (pipelining)
+</box>
 === Optimalizace dotazů a schématu ===
+== Ladění dotazu ==
+  * Lokální změna = přepsání dotazu
+    * První přístup ke zrychlení dotazu
+    * Ovlivní pouze daný dotaz
+  * Globální změna
+    * Vytvoření indexu
+    * Změna schématu
+    * Rozdělení transakcí
+  * Techniky přepsání dotazu
+    * Rušení nadbytečných DISTINCT
+    * (Korelované) poddotazy
+    * Dočasné tabulky
+    * Používání HAVING
+    * Používání pohledů (VIEW)
+    * Použití indexů
+    * Uložené pohledy (materializedviews)
+  * Vytvoření indexu
+    * ➕ Zrychlí SELECT
+    * ➖ Zpomalí INSERT, UPDATE, DELETE
+      * Index se musí aktualizovat
+== Optimalizace schématu ==
+  * Funkční závislost (A -> B)
+    * = Hodnoty atributu B zjistíme, pokud známe hodnoty atributů A
+  * Normální formy
+    * Normalizace = převod do BCNF (3NF)
+<box 90% red|1NF>
+Všechny atributy jsou atomické.
+</box>
+<box 90% red|2NF>
+Všechny atributy závisí na celém klíči.
+</box>
+<box 90% red|3NF>
+Všechny atributy závisí přímo na klíči.
+  * Není tranzitivní závislost.
+</box>
+<box 90% red|Boyce-Codd NF>
+Pro všechny funkční závislosti A->B platí jedno z následujících:
+  * A->B je triviální funkční závislost (B je podmnožinou A)
+  * A je superklíčem schématu
+</box>
+<box 90% blue|klíče>
+**super klíč** = množina atributů jednoznačně určující každý záznam
+**kandidátský klíč** = super klíč bez nadbytečných atributů
+**primární klíč** = právě jeden vybraný kandidátský klíč
+</box>
 ==== Zabezpečení báze dat ====
 === Přístupová práva ===
+  * Analogie se souborovým systémem, ale jemnější.
+  * Specifická práva pro:
+    * tabulky
+    * pohledy
+    * sekvence
+    * schéma
+    * databáze
+    * procedury
+  * Pohledy (views)
+    * základní nástroj pro řízení přístupu
+  * Subjektem jsou obvykle uživatelé a skupiny
+    * Často nazýváno jako authorization id nebo role
+    * Subjekt „ostatní“ je označován jako PUBLIC
+    * Povolení přístupu pro PUBLIC znamená povolení přístupu komukoli.
+  * Uložené procedury
+    * kontext provádění:
+      * vlastník
+      * volající
+      * "určený uživatel"
 ==== Transakce ====
+Transakce je posloupnost operací (DML příkazů), které převedou datové schéma z jednoho konzistentního stavu do druhého (zpřístupňuje a aktualizuje data). Platí o ní, že je ACID:
+  *  //**A**tomic (atomičnost)// – transakce se celá provede nebo se celá zruší
+  *  //**C**onsistency (konzistence)// – po dokončení transakce je databáze konzistentní
+  *  //**I**solation (izolovanost)// – různé transakce o sobě vzájemně nevědí
+  *  //**D**urability (trvanlivost)// – po ukončení transakce jsou data trvale uložena
+Více transakcí může být spouštěno současně, může však dojít k uváznutí (deadlocku). Chronologické pořadí provádění instrukcí souběžných transakcí je předem určeno pomocí plánu.
+Každá transakce může nabývat těchto stavů: aktivní, částečně potvrzená, chybující, zrušená a potvrzená. Pokud byla transakce zrušena, je možné ji znovu spustit (nedošlo-li k logické chybě) nebo zamítnout.
 === Řízení souběžných transakcí ===
+Plánovače
+  * sériový plán: transakce jdou po sobě
+  * serializovatelný plán: ekvivalentní sériovému
+  * Plánovače:
+    * **optimistické** (předpokládají málo konfliktů a nechávají věci plynout, při selhání transakce vracejí, ruší)
+    * **pesimistické** (předpokládají hodně konfliktů, předchází jim silnou serializací)
+Souběžné zpracování (zajišťuje izolovanost)
+  * zámky:
+     * exkluzivní -- jen jedna transakce čte a píše,
+     * sdílený (shared) -- více čtení, žádný write
+     * (v ideálním případě se rovná idální serializaci)
+     * zámky zpravuje správce zámků a transakce s mím mluví protokolem
+        * Dvoufázový transakční protokol na bázi zamykání (růstová fáze - zamykání, couvací fáze - uvolňování po provedení transakce)
+        * Grafový (stromový) protokol řízení souběhu transakcí (jednofázový, zná pořadí přístupu transakcí k datům)
+        * oba pesimistické plánovače
+     * správa zámků představuje netriviální režii.
+  * Časová razítka -- jiné řešení transakce mají čas, kdy vznikly. Nejstarší jde nejdřív. Pesimistické plánování
+  * Protokol řízení souběhu transakcí na bázi validace (optimistický plánovač). Na konci transakce se zvaliduje, zda došlo ke konfliktu, pokud ano, jedna transakce se abortuje.
 === Systémy obnovy transakcí po výpadku ===
+  * Klasifikace výpadků
+     * výpadek transakce
+       * logická chyba (např. data nenalezena)
+       * systémová chyba (např. deadlock)
+     * zhroucení systému
+     * porucha disku
+Pro obnovu výpadku požadujeme, aby tranakce byly atomické, databáze konzistentní.
+Žurnálování (log, deník)
+  * O prováděných tranakcích (a jejích operacích) si vedu záznam v žurnálu.
+  * Při výpadku můžu použít žurnál k REDO, UNDO...
+  * Místo žurnálování můžu použít redundanci (RAID)
+== Undo logging ==
+  * V případě výpadku se některé operace zruší (z nedokončených transakcí)
+  * Pro každou akci vytvoř v žurnálu záznam obsahující starou hodnotu
+  * Před změnou x na disku musí být na disku záznamy žurnálu týkající se x - Tzv. write ahead logging (WAL)
+  * Před vytvořením záznamu <commit> v žurnálu musí být všechny zápisy transakce uloženy na disku.
+== Redo logging ==
+  * V případě výpadku se některé operace dokončí
+  * Změny později provedené transakcí jsou ukládány Tj. při potvrzení (commit) -- Ušetření zápisů na disk
+  * Při obnově jsou ignorovány nedokončené transakce
+  * Vyžaduje uložení žurnálu před uložením změn v DB.
+== Check points ==
+  * pravidelné ukládání kontrolních stavů databáze pro případné pozdější obnovení
+  * něco jako otisky DB , aby se při obnově nemusely dělat od začátku
+  * také dálají redo, undo
@@ Řádek 266: / Řádek 814: @@
   * slidy PV062 (verze jaro 2015)
   * slidy PA150 (podzim 2016)
+  * slidy pa152 (jaro 2019)
+  * http://statnice.dqd.cz/home:prog:ap12
+  * http://statnice.dqd.cz/mgr-szz:in-bit:14-bit

mgr-szz/in-pos/3-pos.1559987338.txt.gz · Poslední úprava: 2020/04/12 16:56 (upraveno mimo DokuWiki)

Nahoru