Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
mgr-szz:in-pos:4-pos [2019/06/09 17:04] lachmanfrantisek vzájemné vyloučení |
mgr-szz:in-pos:4-pos [2020/04/12 16:56] (aktuální) |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | ====== IN-POS 4. Modely distribuovaných systémů ====== | + | ====== IN-POS . Modely distribuovaných systémů ====== |
| ===== Zadání ===== | ===== Zadání ===== | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| DS: | DS: | ||
| * umožňují souběžné řešení programů | * umožňují souběžné řešení programů | ||
| - | * neexistuje globální čas | ||
| * každá komponenta (včetně propojovací sítě) může selhávat a obnovovat činnost nezávisle na okolí. | * každá komponenta (včetně propojovací sítě) může selhávat a obnovovat činnost nezávisle na okolí. | ||
| * ostatní se o stavu nedozvídají | * ostatní se o stavu nedozvídají | ||
| Řádek 45: | Řádek 44: | ||
| <box 90% blue|Cristianův algoritmus synchronizace hodin> | <box 90% blue|Cristianův algoritmus synchronizace hodin> | ||
| - | Klient pošle dotaz Časovému serveru a od získaného času odečte polovinu obrátky dotazu. | + | Klient pošle dotaz **časovému serveru** a od získaného času přičte polovinu obrátky dotazu. |
| </box> | </box> | ||
| <box 90% blue|Berkeley algoritmus synchronizace hodin> | <box 90% blue|Berkeley algoritmus synchronizace hodin> | ||
| - MASTER uzel se periodicky ptá na čas SLAVE uzlů. | - MASTER uzel se periodicky ptá na čas SLAVE uzlů. | ||
| - | - Odečte polovinu obrátky. | + | - Přičte polovinu obrátky. |
| - Zprůměruje a odešle aktuální hodnotu SLAVE uzlům. | - Zprůměruje a odešle aktuální hodnotu SLAVE uzlům. | ||
| </box> | </box> | ||
| Řádek 99: | Řádek 98: | ||
| </box> | </box> | ||
| - | === Globální stav === | + | |
| + | ==== Detekce ukončení ==== | ||
| + | |||
| + | Algoritmus synchronizace ukončení má za úkol zabezpečit následující: | ||
| + | V případě, že všechny procesy jsou ve stavu ukončen, pak se v konečném čase tuto skutečnost všechny procesy dozví. | ||
| + | |||
| + | <box 90% blue|Dijkstra-Scholten (DS)> | ||
| + | * Jestliže graf procesů je strom, pak každý listový proces při přechodu do stavu ukončen pošle signál svému otci. | ||
| + | * Jakmile proces dostane signály od všech svých synů, pošle signál svému otci. | ||
| + | * Jestliže všechny signály dostane iniciační proces, je distribuovaný výpočet ukončen. | ||
| + | </box> | ||
| <box 90% blue|Global State Recording Algorithm Candy & Lamport> | <box 90% blue|Global State Recording Algorithm Candy & Lamport> | ||
| Řádek 117: | Řádek 127: | ||
| + | === Commit protokoly === | ||
| - | ==== Detekce ukončení ==== | + | Řeší atomicitu distribuované transakce. |
| - | ==== Problém vzájemného vyloučení a problém uváznutí a jejich řešení ==== | + | |
| + | |||
| + | <box 90% blue|2-fázový commit protokol> | ||
| + | Distribuovaná dohoda, zda transakci končit řádně, či krachovat v prostředí s výpadky uzlů. | ||
| + | |||
| + | * ➕ řeší problém atomického ukončení | ||
| + | * jestli jedna subtransakce krachuje, krachuje celá transakce | ||
| + | * jestli se ukončí řádně všechny subtransakce, ukončí se řádně i celá transakce | ||
| + | |||
| + | 2 fáze: | ||
| + | |||
| + | * **Hlasovací fáze** | ||
| + | * koordinátor žádá o závazek k rozhodnutí, že subtransakci řádně ukončí | ||
| + | * participant ověří subtransakci na konzistenci dat a odpoví | ||
| + | * **Fáze vydání rozhodnutí** | ||
| + | * Koordinátor vydává na základě získaných odpovědí rozhodnutí zda řádně ukončit, nebo krachovat. | ||
| + | * Zprávy commit/abort. | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | ==== Problém vzájemného vyloučení ==== | ||
| * Dva nebo více procesů obsahují **kritické sekce** sdružené s jistým sdíleným objektem, které se musí za běhu procesu **vzájemně vyloučit**. | * Dva nebo více procesů obsahují **kritické sekce** sdružené s jistým sdíleným objektem, které se musí za běhu procesu **vzájemně vyloučit**. | ||
| Řádek 220: | Řádek 252: | ||
| * Všechny procesy potřebují pro vstup do KS stejný počet hlasů | * Všechny procesy potřebují pro vstup do KS stejný počet hlasů | ||
| </box> | </box> | ||
| + | |||
| + | ==== Uváznutí ==== | ||
| + | |||
| + | Množina procesů P uvázla, jestliže každý proces Pi z P čeká na událost (uvolnění prostředků, zaslání zprávy), kterou vyvolá pouze některý z procesů P. | ||
| + | |||
| + | **Stárnutí** = požadavky 1 nebo více procesů z P nebudou splněny v konečném čase | ||
| + | * z důvodů vyšších priorit jiného procesu | ||
| + | * z důvodů prevence uváznutí apod. | ||
| + | |||
| + | == Nutná a postačující podmínka uváznutí == | ||
| + | |||
| + | * Nutné podmínky uváznutí: | ||
| + | - **vzájemné vyloučení** (**//Mutual exclusion//**) | ||
| + | * se sdíleným zdrojem může v jednom okamžiku pracovat právě jeden proces | ||
| + | - **inkrementálnost požadavků** (též postupné uplatňování požadavků, **//Hold-and-Wait//**) | ||
| + | * proces vlastnící nějaký zdroj potřebuje ke své činnosti zdroj další, který je však držen jiným procesem | ||
| + | - **nepředbíhatelnost** (**//No preemption//**) | ||
| + | * zdroje lze uvolnit pouze procesem, který tyto vlastní a to pouze dobrovolně, až je nebude potřebovat | ||
| + | |||
| + | |||
| + | * Postačující podmínka: | ||
| + | * **cyklické čekání** (též zacyklení pořadí, //Circular Wait//) | ||
| + | * důsledek prvních tří nutných podmínek | ||
| + | * existuje množina //n// procesů (//P<sub>0</sub>...P<sub>n</sub>//), kde proces //P<sub>0</sub>// čeká na uvolnění zdroje drženého procesem //P<sub>1</sub>//, //P<sub>1</sub>// čeká na uvolnění zdroje drženého //P<sub>2</sub>// atd. až //P<sub>n</sub>// čeká na uvolnění zdroje drženého //P<sub>0</sub>// | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Metody ochrany proti uváznutí== | ||
| + | |||
| + | **Ochrana před uváznutím prevencí** | ||
| + | |||
| + | * zajistíme, že se systém nikdy nedostane do stavu uváznutí | ||
| + | * zrušíme platnost některé nutné podmínky | ||
| + | |||
| + | * **nepřímé metody** (zneplatnění nutné podmínky) | ||
| + | * **Virtualizací prostředků** zrušíme **//Mutual exclusion//**. | ||
| + | * **Požadováním všech prostředků najednou** zrušíme **//Hold-and-Wait//**. | ||
| + | * ➕ nemusí se nic odebírat, vhodné pro procesy s jednou nárazovou činností | ||
| + | * ➖ neefektivní, možná prodleva při zahájení procesu | ||
| + | * **Odebíráním prostředků** zrušíme **//No preemption//** | ||
| + | * Proces, jemuž byl odmítnut požadavek, uvolní vše co vlastní a o vše požádá znovu. | ||
| + | * ➕ vhodné pro prostředky s uchovatelným a obnovitelným stavem (FAP, procesor) | ||
| + | * ➖ režijní ztráty, možnost cyklického restartu | ||
| + | * **přímé metody** (nepřipuštění planosti postačující podmínky) | ||
| + | * **uspořádáním prostředků** zrušíme možnost vzniku zacyklení při čekání: procesy smí požadovat prostředky pouze ve stanoveném pořadí | ||
| + | * ➕ lze kontrolovat při kompilaci, nic se neřeší za běhu | ||
| + | * ➖ neefektivní | ||
| + | |||
| + | **Obcházení uváznutí** | ||
| + | |||
| + | * detekce potenciální možnosti vzniku uváznutí a nepřipuštění takového stavu | ||
| + | * zamezujeme současné platnosti všech nutných podmínek | ||
| + | * prostředek se nepřidělí, pokud by hrozilo uváznutí (hrozí stárnutí) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | <box 95% round blue|Bankéřův algoritmus > | ||
| + | |||
| + | * Algoritmus používaný u zdrojů, kterých se přiděluje určité množství. | ||
| + | * Když vstoupí novy proces do systému, musí deklarovat maximální počet instanci všech tříd, které bude pro svůj běh potřebovat. Tato maxima nesmi přesahovat celkový počet zdrojů v systému. Když uživatel požaduje množinu zdrojů, musí systém zjistit nepřevede-li alokace těchto zdrojů systém do nebezpečného stavu. Pokud by tomu tak bylo, musí proces čekat než jiný proces neuvolní dostatek zdrojů. V případe opačném jsou zdroje procesu alokovány. | ||
| + | * Pro zajištěni chodu bankéřova algoritmu je třeba udržovat množství datových struktur. Tyto struktury kódují stav systému alokace zdrojů. Nechť n je celkový počet procesu v systému a m je počet typu zdrojů. Potřebujeme následující datové struktury: | ||
| + | *Volny: vektor delky m indikujici pocet volnych instanci kazdeho typu zdroje. Jestlize Volny(j) = k, potom je v systemu k volnych instanci zdroje Rj. | ||
| + | *Max: matice typu (n,m) definujici maximalni pozadavek kazdeho procesu na kazdou tridu zdroju. Jestlize Max(i,j) = k, potom proces Pi muze pozadat maximalne o k instanci zdroje Rj. | ||
| + | *Alokace: matice typu (n,m) definujici pocet zdroju kazde tridy aktualne alokovany kazdemu procesu. Jestlize Alokace(i,j) = k, potom proces Pi ma momentalne alokovano k instanci zdroje tridy Rj. | ||
| + | *Potreba: matice typu (n,m) definujici zbyly pocet instanci zdroje kazde tridy nutny k dokonceni ulohy. Jestlize Potreba(i,j) = k, potom proces Pi potrebuje k dokonceni sve ulohy dalsich k instanci tridy Rj. | ||
| + | *Uvedene datove struktury se v case meni jak co do velikosti, tak co do hodnoty. Pro zjednoduseni prezentace Bankerova algoritmu definujme nasledujici vztah: Necht X a Y jsou vektory delky n. Potom X < = Y tehdy a jen tehdy, jestlize X(i) < = Y(i) pro vsechna i = 1, .. ,n. Napriklad jestlize X = (1, 7, 3, 2) a Y = (0, 3, 2, 1), potom Y < = X. Dale X < Y tehdy, jestlize X < = Y a zaroven X < > Y. | ||
| + | *Kazdou radku matic Alokace a Potreba muzeme zpracovavat jako vektor a oznacovat jako Alokacei a Potrebai. Vektor Alokacei specifikuje zdroje, ktere jsou aktualne alokovany procesu Pi a vektor Potrebai specifikuje dalsi zdroje, ktere proces Pi potrebuje pro sve dokonceni. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Uvazujme system s peti procesy P0 az P4 a tri zdroje typu A, B, C. | ||
| + | *Zdroj typu A ma 10 instanci | ||
| + | *zdroj typu B ma 5 instanci | ||
| + | *zdroj typu C 7 instanci | ||
| + | Necht v case t0 je system v nasledujicim stavu: | ||
| + | | ^ Alokace ^^^ Max ^^^ Volny ^^^ | ||
| + | | ^ A ^ B ^ C ^ A ^ B ^ C ^ A ^ B ^ C ^ | ||
| + | ^ P0 | 0 | 1 | 0 | 7 | 5 | 3 | 3 | 3 | 2 | | ||
| + | ^ P1 | 2 | 0 | 0 | 3 | 2 | 2 | | ||
| + | ^ P2 | 3 | 0 | 2 | 9 | 0 | 2 | | ||
| + | ^ P3 | 2 | 1 | 1 | 2 | 2 | 2 | | ||
| + | ^ P4 | 0 | 0 | 2 | 4 | 3 | 3 | | ||
| + | |||
| + | *Obsah matice **Potreba** je definovan rozdilem **Max - Alokace** a je tedy: | ||
| + | |||
| + | | ^ Potreba^^^ | ||
| + | | ^ A ^ B ^ C ^ | ||
| + | | P0 | 7 | 4 | 3 | | ||
| + | | P1 | 1 | 2 | 2 | | ||
| + | | P2 | 6 | 0 | 0 | | ||
| + | | P3 | 0 | 1 | 1 | | ||
| + | | P4 | 4 | 3 | 1 | | ||
| + | |||
| + | *V teto situaci je system v bezpecnem stavu. Sekvence < P1, P3, P4, P2, P0,> je bezpecna sekvence. | ||
| + | |||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | **Detekce a obnova po uváznutí** | ||
| + | |||
| + | * Uváznutí povolíme, ale jeho vznik detekujeme a řešíme. | ||
| + | * OS periodicky testuje existenci uváznutí (detekce cyklu v grafu). | ||
| + | * ➕ žádný prostoj při zahájení | ||
| + | * ➖ nutnost řešit uváznutí | ||
| + | |||
| + | Způsoby řešení uváznutí: | ||
| + | |||
| + | * zrušit všechny uváznuté procesy (nejčastěji používaná metoda) | ||
| + | * návrat uváznutých procesů k poslednímu kontrolnímu bodu (možnost opakování situace) | ||
| + | * postupně rušit uváznuté procesy (podle spotřebovaného času procesoru, počtu tiskových řádků, času do dokončení procesu, priority, množství vlastněných prostředků) | ||
| + | * postupně předbíhat uváznuté procesy | ||
| + | * zamezit současné platnosti nutných podmínek | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | **Ignorování hrozby uváznutí** | ||
| + | |||
| + | * uváznutí je věc aplikace ne systému | ||
| + | * způsob řešení zvolený většinou OS | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | === Uváznutí v distribuovaném prostředí === | ||
| + | |||
| + | |||
| + | <box 90% red|Distribuovaná transakce> | ||
| + | transakce zahrnující operace prováděné ve více uzle DS formou dílčích subtransakcí. | ||
| + | |||
| + | * **koordinátor** | ||
| + | * registruje spuštění transakce | ||
| + | * registruje participanty (příp. dělí transakci na subtransakce) | ||
| + | * řeší akce při ukončování | ||
| + | * **správce** | ||
| + | * udržuje deník pro obnovu transakcí | ||
| + | * participuje na schématu řízení souběžnosti | ||
| + | * **participant** | ||
| + | * může kdykoliv volat koordinátora požadavkem ''abort-transaction'', pokud není schopen pokračovat v řešení subtransakce. | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | |||
| ==== Problém volby vedoucího prvku ==== | ==== Problém volby vedoucího prvku ==== | ||
| + | |||
| + | <box 90% red|Problém volby vůdce> | ||
| + | Každý výpočet podle volebního algoritmu ve skupině procesů DS musí v konečném čase končit konfigurací, ve které je jeden jediný uzel v roli vůdce. | ||
| + | |||
| + | Každý proces se během existence může nacházet ve třech stavech: | ||
| + | * nerozhodnutý (ve skupině běží volba) | ||
| + | * vůdce (volba skončila) | ||
| + | * není vůdce (volba skončila) | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | * **skupina anonymních procesů** = procesy nemají ve skupině jedinečné id | ||
| + | * nelze řešit problém volby vůdce za splnění podmínky bezpečnosti (v každém kroku všichni dostávají shodné zprávy) | ||
| + | * **skupina neanonymních procesů** = procesy mají ve skupině jedinečné id | ||
| + | |||
| + | * **uniformní algoritmus** = procesy neznají počet procesů | ||
| + | * stejný algoritmus pro jakýkoliv rozměr skupiny | ||
| + | * **neuniformní algoritmus** = procesy znají počet procesů ve skupině | ||
| + | * algoritmy pro různé rozměry skupiny se liší | ||
| + | |||
| + | * volební běh | ||
| + | * Každý proces může najednou vyvolat pouze jeden běh. | ||
| + | * Může probíhat několik (N) paralelních běhů. | ||
| + | * Každý proces má právo i povinnost volit. | ||
| + | * Volba končí ukončením všech běhů. | ||
| + | |||
| + | * Podmínka bezpečnosti | ||
| + | * Rozhodnutí volby je zvoleným procesem nezměnitelné. | ||
| + | * Vedoucím procesem je nejvýše jeden proces. | ||
| + | * Každý účastník volby má nastaveno elected na id zvoleného procesu. | ||
| + | * Podmínka živosti | ||
| + | * Na volbě participují všechny procesy a nakonec nastaví elected na nějakou hodnotu. | ||
| + | * Jeden uzel se nakonec stává vůdcem. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | <box 90% blue|Ring algorithm (LeLann)> | ||
| + | Každý proces posílá své ID po kruhu. | ||
| + | |||
| + | * Kruh je jednosměrný, každý proces má jednoho souseda a komunikace probíhá ve FIFO režimu. | ||
| + | * Z příchozích zpráv si uzel postupně zapamatovává ID ostatních a zprávy přeposílá dál po kruhu. | ||
| + | * Po přijetí zprávy s vlastním ID zná proces všechny procesy v kruhu a za vodce zvolí proces s nejmenším/největším ID. | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | <box 90% blue|Ring algorithm (Chang, Roberts)> | ||
| + | Využitelnou topologií je obousměrný kruh. Každý proces má jednoho souseda (následníka) a uchovává si id vůdce v elected. | ||
| + | |||
| + | * Každý proces je ve stavu ''participant'', nebo ''non-participant''. | ||
| + | * Iniciálně jsou všichni ''non-participant''. | ||
| + | * Proces zahajující volební běh se označí za ''participant'' a pošle volící zprávu <m>election(P_i)</m> následníkovi. | ||
| + | * Následník se rozhoduje: | ||
| + | * <m>P_i > P_{i+1}</m>: přepošle <m>election(P_i)</m> | ||
| + | * <m>P_i < P_{i+1}</m> a není účastníkem volby: přepošle <m>election(P_{i+1})</m> a označí se za účastníka volby | ||
| + | * <m>P_i < P_{i+1}</m> a je účastníkem volby: přijatou zprávu nepřeposílá = ruší volební běh <m>P_i</m>; volební běh <m>P_{i+1}</m> běží | ||
| + | * <m>P_i = P_{i+1}</m>: <m>P_{i+1}</m> získal volící zprávu, kterou vyslal | ||
| + | * přepne se do stavu vůdce | ||
| + | * označí se za ''non-participant'' | ||
| + | * pošle po kruhu ukončovací zprávu <m>elected(P_i)</m> (ostatní si označí vůdce a zruší účast) | ||
| + | |||
| + | * ➕ sledování stavu ''participant''/''non-participant'' umožňujue likvidovat zbytečné násobné běhy. | ||
| + | * ➖ výpadek uzlu značí výpadek celé úlohy | ||
| + | |||
| + | * nejhorší případ: O(n*n) zpráv | ||
| + | * očekávaný počet zpráv: O(n log n) zpráv | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | <box 90% blue|Ring algorithm (Hirschberg-Sinclair)> | ||
| + | Využitelnou topologií je obousměrný kruh. | ||
| + | |||
| + | * Iniciátor v jednotlivých fázích r=0,1,.. posílá svou identitu do vzdálenosti <m>2^r</m> nesoucí průzkumovou zprávu. | ||
| + | * Identity cestující po kruhu jsou likvidovány jako u algoritmu Chang-Roberts. | ||
| + | * Do další fáze vstupují pouze vítězové. (vítěz ve fázi = nejvyšší ID do vzdálenosti <m>2^r</m>) | ||
| + | * Ostatní pouze přeposílají zprávy. | ||
| + | |||
| + | * složitost: O(n log n) | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | <box 90% blue|Bully algorithm (Garcia-Molina)> | ||
| + | Proces s nejvyšším ID si vynucuje svou vůdcovskou roli. | ||
| + | |||
| + | Použitelnost: | ||
| + | * Proces může poslat zprávu každému z ostatních procesů. | ||
| + | * Mohou se vyskytovat výpadky uzlů. | ||
| + | * Poznán na základě timeoutu. | ||
| + | * Komunikační systém je spolehlivý (neztrácí se zprávy). | ||
| + | |||
| + | Když se proces rozhodne volit, zvolí sebe a zašle o tom zprávu všem procesům s vyšší prioritou. | ||
| + | |||
| + | Pokud proces přijme zprávu o volebním běhu: | ||
| + | * má určitě vyšší prioritu => vrátí zamítavou odpověď | ||
| + | * sám spouští volební běh -> zašle zprávu všem procesům s vyšší prioritou | ||
| + | |||
| + | Odpovědi: | ||
| + | * Když proces dostane zamítavou odpověď, existuje proces s vyšší prioritou => proces ukončí svůj volební běh. | ||
| + | * Když nedostane zamítavou odpověď, volbu vyhrál. | ||
| + | * Nastaví se jako nový vůdce a pošle o tom všem ostatním procesům zprávu. | ||
| + | |||
| + | Pokud proces obnoví svůj běh, okamžitě zahajuje volební běh a nastane jedna ze dvou možností: | ||
| + | * Stane se vůdcem. | ||
| + | * Dozví se, kdo je vůdcem. | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | |||
| ==== Vliv topologie a její znalosti/neznalosti na složitost řešení problému ==== | ==== Vliv topologie a její znalosti/neznalosti na složitost řešení problému ==== | ||
| + | |||
| + | FIXME: nejsem si 100% jistý, co se zde očekává (resp. z čeho čerpat) | ||
| + | |||
| + | * Efektivita algoritmu velmi závisí na topologii sítě. | ||
| + | * Zajímá nás **komunikační složitost**, případně časová složitost. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | <box 90% red|Horní odhad pro problém> | ||
| + | Existuje algoritmus, který pro všechny topologie, vstupy, časování,... pracuje správně a vymění nejvíc f(n) zpráv. | ||
| + | </box> | ||
| + | <box 90% red|Dolní odhad pro problém> | ||
| + | Pro každý algoritmus existuje kombinace topologie, vstupu, časování,... že buď nepracuje správně, nebo vymění alespoň f(n) zpráv. | ||
| + | </box> | ||
| + | |||
| + | * Časté topologie: | ||
| + | * **úplný graf** | ||
| + | * každý komunikuje přímo s každým | ||
| + | * **kruh** | ||
| + | * každý má levého a pravého souseda | ||
| + | * všichni jsou uspořádání do kruhu | ||
| + | * **jednosměrný kruh** | ||
| + | * každý má jen jednoho souseda | ||
| + | * po N přeposláních se zpráva dostane zpět k původci | ||
| + | * **2D/3D mřížka** | ||
| + | * **strom** | ||
| + | |||
| + | * Pro tyto topologie existují často efektivnější algoritmy, protože lze spoléhat na jejich vlastnosti. | ||
| + | * Pro globální algoritmy se může efektivita lišit na základě grafových vlastností: | ||
| + | * hustota grafu | ||
| + | * orientovanost | ||
| + | * poloměr | ||
| + | |||
| + | * Pro tvorbu paralelních algoritmů je nejprve potřebné zvládnout několik principielních úloh: | ||
| + | * prohledávání uzlů | ||
| + | * shout-and-echo (4m zpráv, 2diam(G) čas) | ||
| + | * DFS (2m zpráv, 2m čas) | ||
| + | * Awerbuch (4m zpráv, 4n−2 čas) | ||
| + | * BFS: | ||
| + | * Cheung’83 (<m>m^3</m> zpráv, m čas) | ||
| + | * Cheung,Zhu’87 (<m>m^2</m> zpráv, <m>m^2</m> čas) | ||
| + | * komunikace mezi uzly | ||
| + | * volba vůdce | ||
| + | * globální algoritmus (<m>\Omega (n \log n)</m> zpráv) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | * Další důležité parametry: | ||
| + | * jednosměrnost/obousměrnost hran | ||
| + | * (ne)znalost sítě/sousedů | ||
| + | * existuje globální čas | ||
| + | * očíslování hran | ||
| + | * identifikace jednotlivých uzlů | ||
| + | |||
| ===== Zdroje ===== | ===== Zdroje ===== | ||
| * slidy pa150 (podzim 2017) | * slidy pa150 (podzim 2017) | ||
| + | * http://statnice.dqd.cz/mgr-szz:in-pos:1-pos | ||
| + | * http://statnice.dqd.cz/mgr-szz:in-tei:8-tei | ||