Toto je starší verze dokumentu! —-

IN-POS 2. Algoritmy a datové struktury

Zadání

  • Analýza složitosti, amortizovaná složitost.
  • Techniky návrhu algoritmů (rozděl a panuj, dynamické programování, hladové strategie).
  • Pokročilé datové struktury (haldy, union-find struktury).
  • Algoritmy pro práci s řetězci (algoritmy Karp-Rabin, KMP, Boyer-Moore, užití konečných automatů).
  • IV003

Vypracování

Analýza složitosti, amortizovaná složitost

Časová složitost

Časová složitost je funkce velikosti vstupu.

Vyjadřuje závislost času potřebného pro provedení výpočtu na rozsahu (velikosti) vstupních dat.

Rozlišujeme časovou složitost v nejlepším, nejhorším a průměrném případě.

Asymptotická notace

  • abstrakce od detailů při udávání složitosti

Θ notace

Pro danou funkci g(n) označuje symbol \Theta(g(n)) množinu funkcí:

\Theta(g(n)) = \lbrace f(n) \mid \exists c_1, c_2, n_0 : \forall n \geq n_0: 0\leq c_1g(n) \leq f(n) \leq c_2g(n)

f(n) \in \Theta(g(n)): f roste asymptoticky stejně rychle jako g

O notace

Pro danou funkci g(n) označuje symbol \mathcal{O}(g(n)) množinu funkcí:

\mathcal{O}(g(n)) = \lbrace f(n) \mid \exists c, n_0 : \forall n \geq n_0: 0 \leq f(n) \leq cg(n)

f(n) \in \mathcal{O}(g(n)): f roste asymptoticky rychleji než g

Ω notace

Pro danou funkci g(n) označuje symbol \Omega(g(n)) množinu funkcí:

\Omega(g(n)) = \lbrace f(n) \mid \exists c, n_0 : \forall n \geq n_0: 0 \leq cg(n) \leq f(n)

f(n) \in \Omega(g(n)): f roste asymptoticky pomaleji než g

Složitost problému

  • Dolní odhad složitosti problému: důkazové techniky
  • Horní odhad složitosti problému: složitost konkrétního algoritmu pro daný problém
  • Složitost problému: určeno dolním a horním odhadem, problém těsných odhadů

Techniky

Informační metoda
  • Řešení obsahuje určité množství informace.
  • V každém kroku jsme schopni určit pouze část této informace.

Permutace

Generování všech permutací n-prvkové posloupnosti

  • počet různých permutací: n!
  • ⇒ dolní odhad: \Omega(n!)
  • ⇒ složitost problému: \Theta(n!)

Polynom

Evaluace a_{n}x^{n} + a_{n-1}x^{n-1} + ... + a_0 v bodě x.

  • Spracování všech koeficientů \Omega(n)
  • ⇒ dolní odhad: \Omega(n)
  • ⇒ složitost problému: \Theta(n)
Metoda redukce
  • známe dolní odhad pro Q
  • Q redukujeme na P (Q řešíme za pomoci P)
  • dolní odhad pro Q je i dolním odhadem pro P
Metoda sporu
  • Snažíme se dokázat dolní odhad složitosti.
  • Dvě varianty:
    • Předpokládáme, že má algoritmus asymptoticky menší složitost a konstruujeme vstup, pro který nevypočte korektní řešení.
    • Předpokládáme, že algoritmus najde vždy korektní řešení a konstruujeme vstup, pro který složitost přesáhne uvažovanou mez.

Amortizovaná složitost

Technika pro přesnější určení složitosti.

  • Analyzujeme posloupnost operací jako celek, ne složitost každé operace.
Používané metody
  • Seskupení: Operace seskupíme do skupin a analyzujeme složitost celé skupiny operací současně.

Zásobník

  • Skupina 1: operace PUSH: součet složitostí nepřesáhne n
  • Skupina 2: operace POP a MULTIPOP
    • Součet složitostí (= počet prvků vybraných ze zásobníku) nepřesáhne počet operací PUSH (= počet vložených prvků)
    • Složitost celé skupiny je n
  • Celá posloupnost n operací má v nejhorším případě složitost 2n.
  • Metoda účtů:
    • Každé operaci přiřadíme kredit (číslo), které může být různé od skutečné složitosti.
    • Při realizaci zaplatíme skutečnou cenu kredity
      • nedoplatek placen z účtu
      • přebytek vrácen na účet
    • Počáteční stav kreditů je 0.
    • Pokud je stav kreditů po celou dobu výpočtu nezáporný. Součet kreditů je \geq složitosti vykonaných operací.
    • Pro přehlednost lze kredity lze přiřazovat/odebírat objektům, na kterých se operace realizují.

Zásobník

operace složitost kredity
PUSH 1 2
POP 1 0
MULTIPOP \min(k, \mid S \mid) 0
  • Nezápornost kreditů dokážeme pomocí invariantu: „Počet kreditů na účtu je rovný počtu prvků na zásobníku.“
  • Invariant platí na začátku.
  • PUSH zaplatí jeden kredit, 1 kredit dáme na účet
  • POP a MULTIPOP zaplatí kredity z účtu
  • Celá posloupnost n operací je \leq součet kreditů vykonaných operací.
  • Součet kreditů vykonaných operací je \leq 2n
  • Potenciálová funkce
    • Zvolíme potenciálovou funkci, která přiřadí každého hodnotě datové struktury číslo.
    • Po celou dobu výpočtu nesmí hodnota klesnout pod počáteční mez.
    • Definujeme amortizované ceny operací pomocí skutečné ceny a změně potenciálu.
    • Součet amortizovaných cen je \geq součtu skutečných cen. (Tedy je i horním odhadem složitosti posloupnosti operací.)

Zásobník

operace složitost amortizovaná cena
PUSH 1 1 + (|S|+1) - |S| = 2
POP 1 1 + |S| - (|S|+1) = 0
MULTIPOP \min(k, \mid S \mid) \begin{cases} 
k + (\mid S \mid - k) - \mid S \mid = 0 \text{ pro } \mid S \mid \textgreater k \\ 
\mid S \mid + 0 - \mid S \mid = 0 \text{ pro } \mid S \mid \leq k 
\end{cases}
  • Celá posloupnost n operací je \leq součet amortizovaných cen.
  • Součet amortizovaných cen je \leq 2n

Techniky návrhu algoritmů

Rozděl a panuj

  1. Problém rozděl na podproblémy (stejného typu).
  2. Vyřeš podproblémy.
  3. Z řešení podproblému sestav řešení problému.
  • Příklady:
    • Merge sort
    • Quick sort
    • Násobení celých čísel
    • Násobení matic
    • Fast Fourier Transformation

Dynamické programování

  • Charakteristická struktura problému:
    • Problém lze rozdělit na podproblémy.
    • Vhodné pro optimalizační problémy s překryvem podproblémů.
    • Počet různých podproblémů je polynomiální.
    • Optimální řešení problému v sobě obsahuje optimální řešení podproblému.
    • Existuje přirozené uspořádání podproblémů od nejmenšího po největší.
  1. Rekurzivní definice hodnoty optimálního řešení.
  2. Výpočet hodnoty optimálního řešení zdola-nahoru.
  3. Z vypočítaných hodnost sestav optimální řešení.
  • Memoizace = Pamatování si hodnot podproblémů.
  • ➕ jednoduché na pochopení
  • ➖ nutné určit pořadí řešení podproblémů ručně
  • Bottom-up
  • ➕ nemá overhead způsobený rekurzí
  • ➖jednodušší analýza složitosti
  • Příklady:
    • Floydův alg.
    • Warshallův alg.

Hladové strategie

  • Vhodné pro optimalizační problémy, kde optimální řešení obsahuje optimální řešení podproblémů.
  • Stačí získat optimální řešení jediného podproblému. (Výběr na základě lokální optimality.)
  • Postup shora-dolů
  • Příklady:
    • Dijkstrův algoritmus pro problém nejkratších cest z daného vrcholu
    • Kruskal a Prim pro nejlehčí kostry
    • Huffmanovy kódy
    • Problém mincí (placení co nejmenším počtem mincí)
    • Problém pásky
      • n souborů různých délek ukládáme postupně na pásku
      • minimalizace přístupového času

Pokročilé datové struktury

Haldy

  • Halda = Datová struktura pro reprezentaci prvků, nad kterými je definované úplné uspořádání.
  • Podporované operace:
    • MAKE_HEAP() vytvoří prázdnou haldu
    • INSERT(H, x) do haldy H
    • MINIMUM(H) najde minimální prvek v H
    • EXTRACT_MIN(H) z haldy H odstraní minimální prvek
    • DELETE(H, x) z hlady H odstraní prvek x
    • UNION(H1, H2) vytvoří novou haldu sjednocením H1 a H2
    • DECREASE_KEY(H, x, y) nahradí klíč x klíčem y (y < x)
Operace Seznam Binární halda Binomiální halda Fibonacciho halda
MAKE_HEAP \Theta(1) \Theta(1) \Theta(1) \Theta(1)
MINIMUM \Theta(n) \Theta(1) \Theta(\log n) \Theta(1)
INSERT \Theta(1) \Theta(\log n) \Theta(1) * \Theta(1)
UNION \Theta(1) \Theta(n) \Theta(\log n) \Theta(1)
EXTRACT_MIN \Theta(n) \Theta(\log n) \Theta(\log n) \Theta(\log n) *
DELETE \Theta(1) \Theta(\log n) \Theta(\log n) \Theta(\log n) *
DECREASE_KEY \Theta(1) \Theta(\log n) \Theta(\log n) \Theta(1) *

* amortizovaná složitost

Binomiální halda

  • Na rozdíl od binární haldy tvořena lesem binomiálních stromů.
  • Umožňuje snadné spojování stromů.

Fibonacciho halda

  • zobecnění binární haldy
  • struktura může obsahovat víc stromů; ukládáme ukazatel na minimální prvek
  • odkládáme operace až na dobu, kdy je to nutné
  • dvě hlavní mota (viz video Amortized analysis of Fibonacci heap):
    • Někdy se vyplatí nechat nepořádek narůst. (A uklidit hromadně.)
      • = Nové uzly přidáváme jako jednouzlové stromy. Stromy se stejným stupněm spojujeme hromadně až při extract-min.
    • Tvoji rodiče chtějí hodně vnoučat a pokud nemáš moc dětí, tak tě zavrhnou.
      • = Uzel, který již dvakrát ztratil při decrease-key potomka je přesunut jako nový strom.
  • Efektivně realizujeme UNION, INSERT a DECREASE_KEY, ale nezhoršujeme amortizovanou složitost ostatních operací.

EXTRACT_MIN

  • Odebrání prvku (1) a rozpad potomků.

  • Spojení a finální stav po EXTRACT_MIN

DECREASE_KEY

  • Snížení hodnoty z (9) na (0)

Union-find struktury

  • Reprezentace disjunktních množin.
  • Operace:
    • MAKE_SET(x) vytvoří množinu obsahující prvek x
    • UNION(H1, H2) vytvoří novou množinu sjednocením H1 a H2
    • FIND_SET(x) najde reprezentanta množiny obsahující x
  • Aplikace:
    • Kruskalův agoritmus
    • komponenty souvislosti
    • ekvivalence konečných automatů
algoritmus MAKE_SET UNION FIND_SET
reverzní stromy \mathcal{O}(1) \mathcal{O}(1) \mathcal{O}(n)
reverzní stromy (optimalizace) \mathcal{O}(1) \mathcal{O}(\log n) \mathcal{O}(\log n)
plytké stromy \mathcal{O}(1) \mathcal{O}(\log n) \mathcal{O}(1)

Stromy s kompresí: Posloupnost m operací UNION, FIND_SET a MAKE_SET, z toho n operací MAKE_SET má složitost O(m . \alpha(n))

Reverzní stromy (Reversed trees)

  • Každá množina reprezentována stromem.
  • Jeden vrchol stromu odpovídá jednomu prvku množiny.
  • Každý vrchol obsahuje odkaz na rodiče.
  • Kořen ukazuje na sebe a je reprezentantem množiny.
  • Implementace pomocí pole/seznamu.
  • MAKE_SET, UNION: konstantní složitost
  • FIND_SET: až lineární k počtu prvků prohledávané množiny
  • Optimalizace:
    • Při spojení dvou množin se kořen menší množiny stane synem kořene větší množiny.
    • Ke každému vrcholu asociujeme hloubku stromu jehož je kořenem.
    • MAKE_SET konstantní složitost
    • UNION, FIND_SET \mathcal{O}(\log n)

Plytké stromy (Shallow threaded trees)

  • Množinu reprezentujeme jako spojovaný seznam, první prvek je reprezentantem.
  • Každý prvek má ukazatele na následníka a na reprezentanta.
  • Reprezentant obsahuje údaj o kardinalitě množiny.
  • MAKE_SET, FIND_SET konstantní složitost
  • WEIGHTED_UNION \mathcal{O}(\log n) amortizovaná složitost

Stromy s kompresí (Trees with path compresion)

  • FIND_SET: Při postupu zpět napojíme vrcholy na cestě přímo na kořen.
  • Posloupnost m operací UNION, FIND_SET a MAKE_SET, z toho n operací MAKE_SET má složitost O(m . \alpha(n))

Algoritmy pro práci s řetězci

Některé algoritmy (naivní, Karp-Rabin, automaty) jsou podrobněji rozepsány zde: http://statnice.dqd.cz/home:inf:in17

Algoritmy pro:

  • Vyhledávání vzorku v textu.
  • Vzdálenosti řetězců a transformace řetězců
  • Společná podposloupnost
  • Aproximace řetězců
  • Opakující se podřetězce
Algoritmus Předspracování Vyhledávání
Úplné prohledávání O O((n-m+1)m)
Karp-Rabin * \Theta(m) O((n-m+1)m)
Konečné automaty O(m |\Sigma|) \Theta(n)
Knuth-Morriss-Pratt \Theta(m) \Theta(n)
Boyer-Moore * \Theta(m + |\Sigma|) O((n-m+1)m)

* Očekávaná složitost je výrazně lepší.

Karp-Rabin

  • Řetězce chápeme jako čísla v desítkové soustavě.
  • Vzorek i jednotlivé podřetězce hašujeme (pomocí Hornerova schématu) a porovnáváme tyto haše.
  • Při posunutí o jednu pozici jsme schopni přepočíst haš v konstantním čas.
  1. Příprava: \Theta(m)
    1. Vypočteme haš hledaného řetězce.
    2. Vypočteme haš prvního podřetězce.
  2. Výpočet: O((n-m+1)m)
    1. Porovnáme haš vzorku a haš aktuálního podřetězce. (Pokud je roven, porovnáme řetězce a případně uložíme nalezenou pozici.)
    2. Posuneme se o jednu pozici v prohledávaném textu a přepočteme haš (v konstantním čase).
    3. Porovnáváme a posouváme se dokud jsme nedosáhli (m-1)-té pozice od konce. Poté vrátíme všechny nalezené pozice.
  • Očekávaná složitost pro c nálezů: \mathcal{O}((n-m+1) + cm)
    • ➕ vhodné pro delší vzorky s malým počtem očekávaných nálezů

Užití konečných automatů

  • Pro daný vzorek zkonstruujeme konečný automat.
    • Využití sufixové funkce \sigma určující délku nejdelšího prefixu vzorku, který je sufixem slova.
    • \delta(q, a) = \sigma(P[1] ... P[q] a)
    • Tato metoda v \mathcal{O}(m^3 \times \mid\Sigma\mid).
      • Existuje procedura s \mathcal{O}(m \times \mid\Sigma\mid).
  • Text zpracujeme konečným automatem. \Theta(n)

KMP

  • Nekonstruujeme celý automat ale před vyhledáváním vypočteme prefixovou funkci pro vzorek.
    • Postupně pro každou pozici ve vzorku určíme délku největšího podvzorku, který je zároveň prefixem i sufixem dosud zpracované části vzorku.
    • \mathcal{O}(m)
  • Samotný výpočet pak probíhá obdobně jako naivní prohledávání, ale při neshodě (nebo nalezení vzorku) se:
    • na textu nevracíme
    • na vzorce posuneme na pole dle prefixové funkce
  • \mathcal{O}(n)

Boyer-Moore

  • Postupujeme zleva doprava a porovnáváme vzorek a text zprava.
  • Při neshodě můžeme využít dvě pravidla pro přeskočení pozic (vybereme větší skok):
    • Heuristika špatného znaku
      • nejbližší další pozice znaku z textu ve vzorku
      • symbol se nevyskytuje ve vzorku ⇒ posun o i pozic
    • Heuristika dobrého suffixu
      • najdeme nejpravější výskyt u = T[j+i+1…m-1], před kterým je symbol různý od a
        • ⇒ posun o i-r pozic (r = index znaku různého od a)
      • nenajdeme nejdelší řetězec v, který je současně prefixem i sufixem P
        • ⇒ posun vzorku o m-|v| pozic
  • Tabulky pro heuristiky si lze ze vzorku předpočítat před samotným výpočtem. \mathcal{O}(m \times |\Sigma|)
  • Vyhledávání \mathcal{O}(m \times n), ale očekávaně výrazně lepší.
    • nejlepší případ: \mathcal{O}(\frac{n}{m})

Zdroje:

  • slidy IV003 (verze 2016)
mgr-szz/in-pos/2-pos.1560759675.txt.gz · Poslední úprava: 2020/04/12 16:56 (upraveno mimo DokuWiki)
Nahoru
CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International
chimeric.de = chi`s home Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0