N-AP10

Zadání

Architektura počítačových sítí, OSI model, IP, transportní protokoly (TCP, UDP a další), základní služby počítačových sítí, kvalita služeb.

Obsah

Základní přehled je v otázce ap7 z bakalářských státnic.

Architektura počítačových sítí

Adresace pomocí IPv4

IP adresy ve verzi 4 byly původně rozděleny do několika tříd, viz http://www.vlsm-calc.net/ipclasses.php.

  • Třída A
    • nejlevější bity: 0
    • počáteční adresa: 0.0.0.0
    • koncová adresa: 127.255.255.255
  • Třída B
    • nejlevější bity: 10
    • počáteční adresa: 128.0.0.0
    • koncová adresa: 191.255.255.255
  • Třída C
    • nejlevější bity: 110
    • počáteční adresa: 192.0.0.0
    • koncová adresa: 223.255.255.255
  • Třída D
    • nejlevější bity: 1110
    • počáteční adresa: 224.0.0.0
    • koncová adresa: 239.255.255.255
  • Třída E
    • nejlevější bity: 1111
    • počáteční adresa: 240.0.0.0
    • koncová adresa: 255.255.255.255

zdroj obrázku: http://www.h3c.com/portal/Products___Solutions/Technology/IPv4___IPv6_Services/Technology_Introduction/200701/195568_57_0.htm

Speciální adresy a rozsahy

  • 127.0.0.0/8
    • maska sítě 255.0.0.0
    • rozsah 127.0.0.1 - 127.255.255.254
    • loobpack rozsah, obsah není posílán na síť, určeno pro například pro testování aplikací, odkazování na sebe sama
  • 10.0.0.0/8
    • maska sítě 255.0.0.0
    • rozsah 10.0.0.1 - 10.255.255.254
    • rezervovaný privátní rozsah o velikosti cca 16,5 mil. adres
  • 172.16.0.0/12
    • maska sítě 255.240.0.0
    • rozsah 172.16.0.1 - 172.31.255.255
    • rezervovaný privátní rozsah o velikosti cca 1 mil. adres
  • 192.168.0.0/16
    • maska sítě 255.255.0.0
    • rozsah 192.168.0.1 - 192.168.255.254
    • rezervovaný privání rozsah o velikosti cca 65 tisíc adres. Z tohoto rozsahu pochází typická síť nastavena jako výchozí na většině routerů – 192.168.1.0/24 s adresou routeru 192.168.1.1

Model ISO/OSI

Abstraktní model určený jako podklad pro standardizaci norem v oblasti sítí a tvorbu síťových protokolů.
Sestává ze sedmi vrstev, každá má definovánu množinu vlastností a funkcí potřebných pro komunikaci. Každá vrstva využívá služeb své sousední nižší vrstvy a poskytuje své služby sousední vyšší vrstvě.

Popis vrstev

  • Aplikační – Účelem je poskytnout aplikacím přístup ke komunikačnímu systému a umožnit tak jejich spolupráci (Telnet, SSH, FTP, SMTP).
  • Prezentační – Funkcí vrstvy je transformovat data do tvaru, který používají aplikace (Samba).
  • Relační – Zajišťuje dialog mezi spolupracujícími relačními vrstvami obou systémů. Slouží k ustavení, udržení a ukončení relace mezi komunikujícími stranami (SSL).
  • Transportní – Zajišťuje přenos dat mezi koncovými uzly (TCP, UDP).
  • Síťová – „Vrstva routerů“, stará se o směrování v síti a síťové adresování. Poskytuje spojení mezi systémy, které spolu přímo nesousedí (IP).
  • Spojová – „Vrstva switchů“, poskytuje spojení mezi dvěma sousedními systémy.
  • Fyzická – Specifikuje fyzickou komunikaci. Definuje všechny elektrické a fyzikální vlastnosti zařízení.

ISO/OSI model Mnemotechnická pomůcka k pořadí vrstev: Please Do Not Tell Secret Passwords Anytime.

Model IP

TCP/IP model odděluje funkce sítě do oddělených vrstev. Každá vrstva, obdobně jako v případě modelu ISO/OSI provádí specifické funkce a je transparentní vrstvám nad a pod ní.

TCP/IP model síťe je jiným pohledem na síťovou komunikaci. Protože model byl navržen za účelem popisu protokolů TCP/IP, je bližší fungování Internetu, který TCP/IP používá.

TCP/IP model se skládá ze 4 vrstev:

  • Aplikační (Application layer)
  • Transportní (Transport layer)
  • Síťová (IP) vrstva (Internet layer)
  • Vrstva síťového rozhraní (Network Access Layer)
Aplikační vrstva

Aplikační vrstva poskytuje uživatelům komunikační rozhraní, které může být webový prohlížeč, emailový klient, ftp klient atd.

Aplikační vrstva je vrstva, kde obecně běží jakákoliv aplikace používající síťové sockety (IP adresa + port)

Transportní vrstva

Transportní vrstva poskytuje prostředky pro přenos datových segmentů přes Síťovou (IP) vrstvu, stará se o end-to-end komunikaci. V této vrstvě pracují TCP a UDP protokoly.

Síťová (IP) vrstva

Tato vrstva poskytuje nespojovanou komunikaci v rámci jedné nebo více sítí, globální adresovací schéma a balení dat do paketů. Tato vrstva se stará o komunikaci mezi sítěmi, adresaci a routování.

Vrstva síťového rozhraní

Tato vrstva poskytuje přístup k fyzickému médiu různých kategorií (ethernet, optika, bezdrát, token-ring, ATM, …).

zdroj zde

Srovnání ISO/OSI a IP

Pěkný obrázek i s protokoly je z http://bit.kuas.edu.tw/~csshieh/teach/np/tcpip/index.html.

Transportní protokoly

Transmission Control Protocol (TCP)

3 way handshake je způsob ustavení TCP spojení. Odehrává se třemi packety. Klient pošle SYN packet požadující spojení na cílovém hostiteli na určitém portu, cílový hostitel odpoví buď SYN-ACK pokud spojení povolní, nebo RST pokud ne. Klient pak pošle ACK zpět serveru.

TCP používá řadu mechanismů pro dosažení co nejlepšího využití pásma a zároveň zamezení zahlcení pásma. Aby nebylo nutné potvrzovat v TCP každý packet, používá TCP tzv. sliding window, okno, kdy je potvrzení odesíláno až po přijetí vždy několika packetů == velikost okna packetů.

Pro rychlé zaplnění dostupného pásma používá TCP tzv. slow start, kdy exponenciálně zvyšuje množství odesílaných packetů u kterých nečeká na potvrzení. Teprve když se mu potvrzení přestanou vracet, zpomalí, a přejde na lineární zvyšování odesílaných packetů.

Různé implementace TCP reagují různě na výpadky packetů. Například TCP Reno má vlastnost Fast recovery, kdy po výpadku packetu nezmenšuje velikost vysílacího okna na 1, ale znovu vyšle packety nepotvrzeného okna a čeká na potvrzení, na 1 se vrátí jen pokud nedostane odpověď.

Obecně s TCP je drobný problém v tom, že bylo navrženo spíše pro pomalejší a chybující sítě. V prostředí vysokorychlostních sítí představují případné ztráty packetů a s tím související zpomalování TCP nežádoucí jev. Proto se objevily návrhy High Speed TCP.

Shrnutí

  • potvrzuje zaslané zprávy
  • používá piggybacking (potvrzení posílá spolu s dalšími daty)
  • pro zachování pořadí čísluje packety
  • pokud nedorazí packet, příjemce vyšle potvrzení o nedoručení a všechny následující packety zahazuje
  • existuje několik různých implementací protokolu (Tahoe, Reno, Vegas – názvy dle států v Nevadě)

4 základní algoritmy

  • pomalý start
    • congestion windows cwnd, vysílající definuje objem dat, který smí být vyslán
    • receiver advertised windows rwnd, příjemce definuje objem dat, který akceptuje
    • po každém potvrzení se zvyšuje cwnd o jeden segment (512 B)
    • dochází k exponenciálnímu navyšování objemu posílaných dat až do sstresh, pak končí
  • zábrana zahlcení
    • nárůst pouze lineární
    • cwnd se zvyšuje o segment pouze za RTT (Round Trip Time)
    • RTT – čas, jenž data potřebují na cestu mezi vysílajícím, příjemcem a zpět
  • rychlá retransmise
    • reakce na duplikované potvrzení (příjem 3 duplikovaných potvrzení detekuje ztrátu segmentu (TODO: Proč tři?))
    • následuje jeho opětovné zaslání
  • rychlé vzpamatování
    • jedná se o způsob, jak předejít návratu do fáze pomalý start po ztrátě packetů
    • posíláme více dat a čekáme na potvrzení, podle toho pak upravíme cwnd

User Datagram Protocol (UDP)

Nespojovaná, nezajištěná služba (odpovědnost za packety nese aplikace) 4. vrstvy ISO/OSI, určená pro prostý přenos packetů. De facto je to rozšíření IP protokolu o informaci o portech.

UDP funguje podobně jako TCP ve čtvrté vrstvě OSI, na rozdíl od TCP však negarantuje doručení ani pořadí packetů. Typicky se používá pro služby, kde výpadek jednoho nebo několika packetů nevadí (voip, video on demand), a je rozhodující rychlost přenosu před správností.

Real-Time Transport Protocol (RTP)

Vhodný pro soft real time provoz, postavený nad UDP protokolem, nezaručuje kvalitu přenosu, pouze poskytuje prostředky pro zaručení kvality aplikacím – číslování packetů. Určitá náhrada TCP tam, kde striktní požadavky TCP nejsou potřeba – jsou povoleny výpadky, ale nelze tolerovat příliš velké spoždění. Musí být doplněn konkrétní aplikační vrstvou. Určen pro multicast, lze jej využít i v unicastovém prostředí.

Internet Control Message Protocol

ICMP plní signalizační a diagnostickou funkci. Slouží například k předání informace o nedosažitelnosti sítě, cílového počítače nebo portu.

Pomocí ICMP echo request / reply je implementován příkaz ping. Na manipulaci parametrů Time To Live a naslouchání ICMP odpovědím na takové packety je založen příkaz traceroute.

Podrobnější popis všech typů zpráv zde.

Internet Group Management Protocol

Rozšiřuje požadavky na implementaci protokolu IP (IPv4) o podporu IP multicastu. Využívá se pro dynamické přihlašování a odhlašování ze skupiny u multicastového routeru ve své lokální síti.

Základní služby počítačových sítí

Interní služby sítě

Address Resolution Protocol (ARP)

Používá se k nalezení fyzické mac MAC adresy podle známé IP adresy. Protokol v případě potřeby vyšle datagram s informací o hledané IP adrese a adresuje ho všem stanicím v síti. Uzel s hledanou adresou reaguje odpovědí s vyplněnou svou MAC adresou. Pokud hledaný uzel není ve stejném segmentu, odpoví svou adresou příslušný směrovač.

Příbuzný protokol RARP (Reverse Address Resolution Protocol) má za úkol najít IP adresu na základě fyzické adresy.

ARP tabulku na počítačích s OS Windows lze zobrazit například pomocí příkazu arp -a. Mezipaměť lze vyprázdnit příkazem arp -d.

DHCP protokol a ARP protokol zachycený v programu WireShark.

  • ud. 181 – počítač se ptá, kdo má IP adresu 192.168.1.1
  • ud. 182 – router odpovídá, že IP adresa 192.168.1.1 je na adrese 00:02:cf:90:a9:ba.

Dynamic Host Configuration Protocol (DHCP)

Slouží k dynamické konfiguraci základních parametrů sítě, pokud není uzel nakonfigurován staticky. (e.g. mobilní zařízení, která nejsou stálou součástí sítě, nebo pro rozsáhlé sítě, kde není efektivní každý uzel konfigurovat staticky) Skrze DHCP je možné každému uzlu dynamicky přidělit IP adresu, výchozí bránu, nameserver apod.

  • Počítač nejdříve nemá adresu, takže požadavek DHCP požadavek zasílá s prázdnou adresou na broadcast adresu 255.255.255.255.
  • Router v roli DHCP serveru odpovídá z adresy 192.168.1.1 opět na adresu broadcastu.
  • Počítač potvrzuje přijetí adresy již z adresy 192.168.1.44 na konkrétní adresu routeru.
  • Router potvrzuje taktéž.

Vyvolat obnovení adresy přes DHCP protokol na počítačích s OS Windows lze například příkazem ipconfig /renew.

Domain Name System (DNS)

Tato základní služba Internetu slouží pro překlad jmen (například senam.cz) na IP adresu (t. č. 77.75.76.3).

Mezipaměť DNS klienta lze na počítačích s OS Windows zobrazit například příkazem ipconfig /displaydns. Mezipaměť lze smazat příkazem ipconfig /flushdns.

Ruční překlad jmen lze na počítačích s OS Windows zjistit například pomocí příkazu nslookup.

Network Address Translation (NAT)

Nativní překlad adres, maškaráda, je způsob úpravy síťového provozu přes router přepisem výchozí a/nebo cílové IP adresy, často i změnu čísla TCP/UDP portu u průchozích IP paketů. K tomu patří i změna kontrolního součtu (u IP i TCP/UDP), aby změny byly brány v úvahu. NAT se většinou používá pro přístup více počítačů z lokální sítě na Internet pod jedinou veřejnou adresou (viz gateway). NAT ovšem může způsobit problémy v komunikaci mezi klienty a snížit rychlost přenosu (wiki).

NAT v podstatě umožňuje přistupovat lokálním sítím (privátním rozsahům) do Internetu a naopak, pomohlo zpomalit rychlost vyčerpávání veřejných IPv4 adres.

Služby používané uživateli (BFU-defined)

  • Pull model – uživatel si informace explicitně vyžádá – www
  • Push model – informace jsou zasílané automaticky na základě uživatelova profilu – SMS info
  • Telepřítomost – email, IRC, ICQ, VOIP
  • Distribuované výpočty a gridy
  • Synchronizace času – NTP (tik.cesnet.cz, tak.cesnet.cz)
  • Vzdálená pracovní plocha – MS RDP, VNC
  • Adresářové a autentizační služby – LDAP, Kerberos, RADIUS, PAM
  • Sdílení souborů – NFS, CIFS, FTP, SCP resp. SFTP(přenos souborů přes SSH)
  • VPN – zabezpečené připojení k firemním/domácím zdrojům prostřednictvím internetu a šifrovaného spojení

Příklady:

  • FTP – client/server přenos souborů
  • HTTP – přenos WWW stránek, autentizace
  • HTTPS – důvěrný (zabezpečený) přenos WWW stránek
  • SIP (Session Initiation Protocol) – voip
  • SSH (Secure Shell) – důvěrné vzdálené přihlášení
  • IMAP(s), POP3(s), SMTP(s) – přenos elektronické pošty

Kvalita služeb -- Quality of Service (QoS)

Typicky chceme rezervovat/upřednostňovat packety s určitým payloadem, například VoIP před www daty.

Parametry sítě dle nároků aplikací:
Propustnost – objem přenesených dat za jednotku času
Zpoždění (latence) – doba mezi požadavkem a odezvou
Rozptyl (jitter) – kolísání zpoždění

Ideální vs. reálná síť Transparentní struktura s end-to-end vlastnostmi vs. reálná struktura
Neomezená vs. limitovaná propustnost
Nulové zpoždění vs. zpoždění na aktivních prvcích a při přenosu
Nulový vs. vysoký rozptyl

Předměty

PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I
PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II
PV005 - Služby počítačových sítí

Vypracoval

Tomáš Hřebíček, 256479

Literatura a zdroje

Interaktivni flashova animace pruchodu dat zkrze sit vcetne 3way handshaku: https://sites.google.com/site/tcpipanimation/

You could leave a comment if you were logged in.
mgr-szz/ap-ap/10-obr.txt · Poslední úprava: 2020/04/12 16:56 (upraveno mimo DokuWiki)
Nahoru
CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International
chimeric.de = chi`s home Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0